Letošní Brutal Assault oslavil sladkých šestnáct let. Tyto narozeniny byly ve znamení lehkého vyměknutí v sestavě festivalu, jednoho opravdu velkého jména z mimometalových vod a překvapivě čistého areálu, neboť si každý svůj kelímek dík záloze poctivě hlídal. Ještě než prvotní dojmy vychladnou, se o ně s vámi rozdělíme na následujících řádkách.

RIP

V první řadě příjemně překvapil nápad se zálohovanými kelímky z tvrzeného plasu, za ten nebordel po areálu to stálo. Skvělá byla nabídka jídel, kde jsem se zamiloval do šťouchaných brambor s cibulkou a zeleninou, na kterých jsem přežíval skoro celý festival. Profesionálnější bylo i chování securitas, kde jsem nezaznamenal ani z fotokoridoru výraznější násilí na přepadávajících plavcích, které bylo v minulých letech celkem běžnou praxí.

První den příjemně překvapili osmistrunní mladí matematici UNEVEN STRUCTURE, po kterých mě sfouknul energický uragán COMEBACK KID, opravu výtečný zážitek poskytli death metalcoroví SYLOSIS, kteří rozsekali festival technickou a brutálně ostrou čepelí. Kupodivu mě velmi bavilo i staromilské thrashové peklo se SKELETONWITCH a samozřejmě varietní Kanaďané UNEXCEPT se svoji cirkusáckou alternativní metalovou směskou. Druý den mě rozdrtili diktátoři z DECAPITATED a v zápětí po nich frantíci GOROD. K mému překvapení mě velmi nadchli EXODUS, které jsem do té doby považoval za spíše druholigovou kapelu světového thrash metalu. Poslední den se vyplatilo přivstat si na skvělý uvolněný set stoner doomových A PALE HORSE NAMED DEATH, další silné místo v setlistu festivalu připravili umaštění rock’n’rolloví bouřliváci z KVELERTAK, které vystřídala naprosto inverzní formace inkarnovaná do instrumentálních profesorů z EXIVIOUS. Večer všechen dosud hrající death metal úspěšně zadupali do země CRYPTOPSY.

Top (bez pořadí): SYLOSIS, DECAPITATED, GOROD, EXIVIOUS

Antitop: FRONTSIDE, THREAT SIGNAL

Stray

Nepatřím zrovna k pravidelným návštěvníkům festivalů, zvláště ne těch, jejichž těžiště leží na kapelách extrémního metalového ražení. Přesto musím říct, že jsem se rozhodně nenudil, naopak jsem zpozoroval mnohá zlepšení oproti mé poslední návštěvě (2007) – rozšířenější areál, lepší kapely, slušnější návštěvníci a z toho vyplývající menší bordel. BRUTAL ASSAULT jsem letos absolvoval teprve potřetí, avšak poprvé celý (poprvé jsem zde byl déle než jeden den), za což mohl zejména výběr kapel širšího stylového spektra, a to zejména směrem k obecně přijatelnějším formám metalové hudby.

Hlavní tahák MOTÖRHEAD přes svůj pokročilý věk dokázali, že se nepotřebují přiblble krčit někde u zdi, nebo dokonce pomýšlet na jakousi kariérní dokopnou, naopak válcovali mnohem mladší a papírově tvrdší kapely s neotřesitelnou jistotou. Vždyť i po nich hrající MORBID ANGEL měli třetinu svého setu co dělat, aby ve výsledku nepůsobili jako neškodní drncálci. Přesto podle mého Vincentovci zahráli velmi solidně, a tudíž se žádné veřejné zostuzení, natož pak pád Císaře, nekonalo. Naopak vystoupení SUICIDAL TENDENCIES poznamenal hodně nestabilní zvuk, takže si rozjetá kapela v závěru musela pozvat na pódiu asi čtyřicet lidí, aby byla aspoň nějaká zábava, když už hudba haprovala, a ona skutečně nakonec byla.  Zkušené kapely formátu KREATOR, ASPHYX, SEPULTURA, VADER nebo KATATONIA odehráli standardní, avšak nikterak omračující sety, prostě jsem se jen ujistil, že u nich bylo v minulosti mnohem lépe. Naproti tomu SOILWORK, EXODUS, FORBIDDEN a AS I LAY DYING byli v Josefově po všech stránkách znamenití. Z nováčků můj osobní objev nese název KVELERTAK.

Jednoznačně zklamali CATHEDRAL, které tímto pasuji do role jedné z nejnudnějších kapel metalové historie. Za to Fischerovi TRIPTYKON všechny usadili sugestivní černotou a naprosto soustředěným výkonem (jen škoda kratšího setu, jejich minimalismus bych vydržel poslouchat mnohem déle – co mne totiž na jejich debutové desce nezaujalo, působilo živě skvěle), ze kterého prýštila atmosféra, jakou se nepodařilo navodit o den dříve ani velmi oblíbeným a letos poměrně potichu hrajícím Norům SATYRICON. Rovněž druhý večer jsem se ujistil, že smyslu tvorby takových THE DILLINGER ESCAPE PLAN, jakkoliv zde hráli s neuvěřitelným nasazením, v životě nechci porozumět. Zrovna tak jiným bezútěšně překombinovaným a tím pádem absolutně neposlouchatelným kapelám kalibru UNEXPECT nebo EXIVIOUS. Tohle poslouchat je mi naprosto cizí. A konečně poslední večer ve znamení nezvykle pop/rockově otevřené a vstřícné (až coldplayovské) ANATHEMY, která všechny účastníky Mundialu školila z hudebnosti a stylové tolerance, takže znovu případ – z alb moc ne, ale naživo prostě paráda.

Top: MOTÖRHEAD, SOILWORK, ANATHEMA, EXODUS, MORBID ANGEL, TRIPTYKON

Antitop: UNEXPECT, EXIVIOUS, MAYHEM, CATHEDRAL

Sicky

Z mého pohledu šestnáctý ročník nenabízel úplně lákavý line-up, ale i přes nepříjemnou absenci zavedených deathcore/metalcore firem, jsem k uspokojení přeci jen došel. Kolikrát však v případě kapel, od kterých bych velké věci nečekal. Překvapili zejména SOILWORK svoji úderností a variabilitou, velmi zábavné a muzikantky našlapané bylo vystoupení SUICIDAL TENDENCIES a z hlavních headlinerů předvedli nejdrtivější set, sveřepí a charismatičtí MORBID ANGEL. Proti tomu trochu za očekáváním zůstali díky své jednoduchosti SATYRICON a bezhlavě hoblující EXODUS či s podobným problémem se potýkající KVELERTAK. Z těch „odpoledních kapel“ nelze nezmínit blackovou taškařici jménem ABSU (dle mého jeden z vrcholů akce) a dramaturgicky sice vybočující, ale velmi zábavné vystoupení THE EXPLOITED. Dle očekávání pak tvrdě udeřili DECAPITATED, TRIGGER THE BLOODSHED nebo THE DILLINGER ESCAPE PLAN a možná trochu překvapivě i divočáci HORSE THE BAND.

Organizačně festival již pár let běží dle osvědčených pravidel a jedinou letošní změnou bylo zpoplatnění kelímku na pivo. Díky této novotě jste si de facto na začátku festu zakoupili kelímek a v případě potřeby ho pak pouze měnili za plný. V areálu se tak sice nevršily kelímky, ale zato jste museli sebou neustále nosit „ten svůj“, který bylo možné vrátit v pouze 4x proti kupónu na určeném místě. No, nevím. O počasí se dá říct, že celkem vyšlo a zazlobilo jen poslední den, ale zato zlobil z mého pohledu více, než bylo zdrávo zvuk na pravém pódiu. Zatím co na Jagermaister šlapalo vše, jak mělo, tak na Metalshop zněly některé kapely díky nepochopitelně staženým kytarám až moc potichu. Sem tam bylo možné spatřit v areálu a jeho okolí polehávajícího, alkoholem zmoženého jedince, ale žádné velké excesy jsem neregistroval a celá akce proběhla až nečekaně „v klidu“.

Rudi

Satyr to vystihol celkom presne: „Highlight of the summer, ha?“ Pre mňa osobne už siedmy rok v rade a naozaj neviem, či som sa niekedy cítil takto príjemne. Dokonalé počasie, ideálny počet návštevníkov v areáli, prekvapujúco normálni a milí ľudia všade naokolo, zálohované poháre (letiaci kelímok som za tri dni zaregistroval jeden) – jednoducho a jasne, Brutalček presne podľa predstáv. Kapely, ktoré mali žiariť, hviezdili. Nudili presne tie, o ktorých som vopred vedel, že nudiť budú. Sklamali snáď iba CATHEDRAL. V drvivej väčšine prípadov teda jedna parádna jazda za druhou. Rozhodne by som rád vyzdvihol vynikajúci zvuk v priebehu celého festivalu, naozaj si nespomínam na pocity podobné tým zo šokujúcej sonickej opulentnosti vystúpení MOTÖRHEAD, SOILWORK či AS I LAY DYING.

Top: TRIPTYKON, ANATHEMA, KVELERTAK, SOILWORK, FIRST BLOOD

Článek v původním znění, neprošel redakční korekcí